Žonglování (nejen) s dětmi

Proč učíme žonglovat všechny děti

Žonglovat učíme všechny skupiny dětí (i dospělých), se kterými pravidelně pracujeme a důvodů je hned několik:

  • žonglování je atraktivní pohybová aktivita, která se dá provozovat i na malém prostoru a v krátkém čase
  • jde o výbornou pravidelnou úvodní či závěrečnou aktivitu nebo o skvělý předěl mezi činnostmi 
  • výrazně pomáhá dětem s nesouhlasnou lateralitou, kterých je opravdu hodně – koordinace oko-ruka dělá takovým dětem problémy, takže jejich praktická tvořivost (například při replyšení, kdy stříháme a šijeme) je pro ně daleko namáhavější než pro spolužáky se souhlasnou lateralitou 
  • žonglování se nelze učit jinak než přes poměrně frustrující chybování, které fyzicky cítíme – pokud děti aktivitu zvládnou, snadno si později udrží motivaci u jiných projektů – každá zkušenost z úspěšného překonání frustrace je vysoce formující
  • na žonglování je prostě krásně vidět, že trénink a vytrvalost má význam, což se nám hodí do náročnějších projektů 
  • žonglovat se naučí každé dítě (učíme žonglovat děti od první třídy), ale za různě dlouhou dobu – při správném vedení skupiny taková viditelná aktivita přispívá k vzájemnému pochopení a pocitu bezpečí ve skupině
  • žonglování nám přináší rytmus a relaxaci  (míčky používáme i jako antistresové balónky) 
  • jde o zábavnou aktivitu a my víme, že pro kreativitu je legrace naprosto zásadní

Na neurovědecky prokázané přínosy žonglování se můžete podívat v této TEDx přednášce a třeba vás překvapí, že pomáhá i na deprese. Žonglování také zlepšuje soustředění, pomáhá dyslektikům, dětem s ADHD nebo autismem a dokonce zvyšuje IQ. 

Pedagogicky jde o činnost, kterou využíváme jak pro individuální, tak i pro týmové aktivity. S míčky se dají hrát všemožné seznamovací hry, které podporují spolupráci a díky žonglování se nám taky daří zapojovat rodiče – na školních akcích mohou děti učit rodiče žonglovat nebo se rodiče mohou zapojit do domácího tréninku.

A jak děti učíme žonglovat?

Trénink žonglování nezačínáme se žonglovacími míčky, ale s jinými druhy větších míčů. Osvědčily se nám aktivity, při kterých si děti zvykají házet s citem a chytat ze spodu. Začínáme s většími balony a postupně dětem nabízíme menší a menší. Dle věku dětí si nejprve hážeme s volejbalovým nebo basketbalovým míčem, poté s házenkářským a až potom dětem poskytneme klasické žonglovací míčky. 

Používáme jeden balon do dvojice. Děti mají za úkol hodit “padáčkem”  co nejpřesněji kamarádovi a ten musí balon chytit “zespodu”. Děti opravujeme, pokud chytají shora, hážou příliš prudce apod.  

Poté, co si hážeme většími balony, učíme děti házet a chytat malý žonglovací míček. Výzvou zvlášť pro menší děti je házení a chytání jednou rukou. Trénink takového házení by neměl trvat déle než 15 minut (a 10 je tak akorát) – dětem (zvlášť těm menším) házení obvykle moc nejde a my je nechceme odradit.

Velkým osvěžením je házení se syrovými vejci:-) Děti jsou totiž při házení s vajíčky opatrnější a opravdu si dávají pozor, aby jim nespadlo. Tuto aktivitu děláme všichni v kruhu. Jejím cílem je sice udržet vajíčko vcelku, ale my máme velkou radost z toho, když vajíčko spadne a rozbije se. Můžeme krásně ukázat, že ani rozbité vajíčko není problém. Úklid přece netrvá dýl než minutu:-)

V zásadě musíme při trénování žonglování třemi míčky zvládnout postupně tyto dovednosti:

  1. házení míčkem rovně nahoru do výše čela a chytnou ho jednou rukou (u menších dětí tato fáze zabere poměrně dost času – týdny); je třeba umět tuto dovednost oběma rukama
  2. přehazování jednoho míčku z ruky do ruky konzistentně, v rovině a do výše čela (super je, když děti přehazují ve stejném rytmu, což se hodí pro další trénink)
  3. žonglování se dvěma míčky – postupně vyhazuji míčkem z jedné ruky a před dopadem vyhodím míček z druhé ruky; nejprve se učím pouze jeden takt a postupně mohu zkusit žonglovat kontinuálně (u mladších dětí do deseti let jsme spokojení, když zvládnou žonglování se dvěma míčky)
  4. žonglování se třemi míčky – do jedné ruky si dáme míčky dva a postupně vyhazujeme střídavě z jedné a druhé ruky 

Je moc fajn, když se žonglovat učíme spolu s dětmi podle některého z Youtube návodů – je jich celá řada, ale můžete využít ten, který natočil náš žonglér Kuba.   

Nejtěžší je zvládnout trénink se dvěma míčky a celkově trénink žonglování trvá od jednoho týdne po dva měsíce – velmi záleží na pravidelnosti. Ideální je lehký trénink 2 x 5 minut denně a nepředbíhat – pokud si nejsem jistý v jednotlivých fázích, dál nepokračujeme a vracíme se o krok zpět. 

Ideální tak je, pokud s dětmi ve třídě zařazujeme aktivitu dvakrát během dne. Pokud trénuji například jednou za týden 10-15 minut, tak nám trénink zabere déle – třeba až půl roku. Naše zkušenost je, že žonglování zvládnou všechny děti, ale za velmi rozdílnou dobu.

Pár žonglovacích tipů

  • Osvědčilo se nám udělat si jednoduchou a hravou diagnostiku laterality u dětí – my se díváme do dalekohledu, dáváme si k uchu telefon, uvědomujeme si, kterou rukou kreslíme a kterou nohou kopeme do míče. Dětem s nesouhlasnou lateralitou bude trénink trvat několikanásobně déle, ale má pro ně největší význam. Při tréninku žonglování zařazujeme více křížových cvičení a úkolů na koordinaci oko-ruka.
  • Neustále pracujeme na zajištění bezpečného prostředí v kolektivu. Dětem vysvětlujeme, že někomu žonglování jde rychleji než jiným a že je to naprosto normální. Také si povídáme o chybování a vyrovnávání se s tím, že nám něco nejde. Vždy zarazíme jakékoliv posmívání a nevhodné poznámky. Upozorňujeme děti, že je vidět jejich posun: “Možná sis toho nevšimla, ale házení ti jde daleko už líp. Vypadáš u toho uvolněněji a chytáš s větší jistotou. Je vidět, že trénink pomáhá.” Je skvělé, když se učíme žonglovat spolu s dětmi sdílíme s nimi naši frustraci a jak se s ní vyrovnáváme. Děláme si legraci, když nám něco nejde.
  • I s malými dětmi si povídáme o tom, v čem žonglování pomáhá. Ve třídě nebo na chodbě máme krabici s míčky a děti si je mohou kdykoliv vzít – například o přestávce. Míčky mohou mít u sebe stále a používat je pro relaxaci jako antistresový balonek. 
  • Máme nastavená pravidla – například, že se s míčky může házet jen mírně a nikdy ne proti kamarádům (pokud si s ním vysloveně nehážeme). 
  • Dětem pouštíme různá videa a zajímavosti o žonglování. Existují krásné záznamy představení Cirque du Soleil nebo rekordních žonglérských výkonů. My jsme pro vás nachystali tento kvíz, který můžete s dětmi použít.
  • Po každém tréninku si uděláme chvilku na krátkou reflexi, aby se děti zamyslely nad tím, v čem se posunuly.

Výroba míčků

Nám se nejvíce osvědčily míčky vlastní výroby a my jsme pro vás nachystali tento návod. Míčky z nafukovacích balónků vydrží nejdéle a jejich výroba je levná. Navíc nám vlastní výroba umožňuje volit velikost míčku dle věku dětí – v prodejních sadách jsou obvykle míčky příliš velké pro děti do 10 let.

Doporučujeme plnění prosem, které nenarušuje stěnu (jako například rýže) a je dostatečně lehké. Míčky vyrábíme venku – proso se rádo vysype a nesnadno se uklízí:-)

Nejlepší zkušenost máme s těmito balonky z DM – mají hezké barvy (pastelové i jasnější), jsou pevné a levné. Je dobré si uvědomit, že pokud chceme 3 míčky pro každého, tak potřebujeme 6 balónků na dítě. To znamená, že nám jedno balení vystačí pro přibližně 5 dětí (musíme počítat s tím, že se něco nepovede). Pro 20 dětí tak potřebuji balení 4. 

Proso kupujeme ve velkých 25 kg baleních, která jsou nejvýhodnější. Ze začátku jsme si ale vystačili také s nabídkou z DM. Jedno balení vystačí na 10-15 míčků, takže na skupinu 20 dětí bychom doporučili zakoupit 4-6 balení dle velikosti míčků. Doporučujeme si dobře spočítat i počet mikrotenových sáčků, do kterých se sype proso a také zajistit dostatečné množství ostrých! nůžek. 

Celkově nás tedy sada 3 míčků pro jedno dítě vyjde na 8,5 za balonky, 6 Kč za proso – celkem tedy určitě do 15 Kč. Na výrobu míčků ve větší skupině potřebujeme obvykle minimálně 45 minut.

Na míčky si mohou děti v pracovních činnostech ušít pytlíčky nebo vyrobit malé tubusy (menší míčky se vlezou do roliček od kuchyňských utěrek). Takto jde vyrobit i hezký dárek pro rodiče nebo sourozence.

Previous Post

Varianty brainstormingu, které s dětmi fungují

Next Post

Jak přivést inspiraci k dětem ve škole

Scroll to top