Existuje totiž hned několik důvodů, proč děti vést k uchovávání nápadů – je to jednak rozvoj tvůrčího myšlení, ale také sebeuvědomění, schopnost řešit složité problémy a také schopnost popsat svůj nápad.

Zapojili jsme se do výzvy Národního plánu obnovy Podpora projektů kreativního učení a z dotace jsme 86 pedagogům z malých základních škol nabídli ucelený program Studium rozvoje kreativity a divergentního myšlení.

S Asociací podnikavé Česko (APČ) jsme odstartovali další etapu dlouhodobé práce (až dřiny:-)) – osvětovou kampaň, jejímž úkolem je začlenit slovo „podnikavost“ do slovníku široké veřejnosti.

Multipotencialita je pro děti velice přirozená a pokud ji dostatečně podpoříme, pomůžeme současně i kreativitě.

Jak poznáme superkreativní děti, jak s nimi pracovat a proč má smysl to o nich vůbec vědět?

Inspirace je všude kolem nás, ale naše schopnost ji vytěžit se liší. Zatímco jednomu dítěti stačí letmý kontakt, video nebo převyprávěný příběh, jiným víc sedí intenzivní osobní setkání, na kterém je možnost se doptávat, vyzvídat a navnímat.

Žonglovat učíme všechny skupiny dětí (i dospělých), se kterými pravidelně pracujeme a důvodů je hned několik. Zábavnější aktivitu než žonglování, která zlepšuje koordinaci oko-ruka jsme zatím prostě nenašli:-)

Alfou a omegou je při jakékoliv kreativní aktivitě (a brainstorming je jednou z nich) pocit bezpečí pro všechny děti. Proto volíme metody s týmovým přesahem, které nám ho zajistí daleko lépe než klasický skupinový brainstorming.

Brainstorming patří mezi metody divergentní fáze práce s nápadem a rozhodně je cenná kvůli svému týmovému přesahu. Současně je to ale metoda brutálně náročná pro facilitátora a desetinásobně to platí v dětských kolektivech. 

Úroveň schopnosti generovat nápady je do značné míry přímo úměrná úrovni divergentního myšlení. Bez něj pro vás bude těžké ze sebe dostat několik námětů a možná budete mít tendenci se upnout na ten první, který vás napadne.