Náš mozek pracuje neustále a nezastaví se, ani když spíme. Zpracovává vjemy kolem nás a interpretuje je na základě předchozích zkušeností. Je složen z nervových buněk, které mezi sebou komunikují pomocí chemických látek – neurotransmitterů.
Nervová buňka neboli neuron je složený
Pokud je nějaký vjem vyšší než “práh vzplanutí” (-55 milivoltů), neuronem projde elektrický náboj, který způsobí vypuštění neutrotransmitterů z axonálních zakončení, které vjem předají dalšímu neuronu.
Takto je náš mozek stimulován.
Nuda je stav, kdy mozek hledá stimulaci, která není uspokojená – projevuje se nedostatkem koncentrace, neklidem nebo letargií. Nudu můžeme pocítit například když děláme aktivitu, která se neustále opakuje, jako třídění pastelek podle barvy nebo opisování čísel. Ze začátku je mozek stimulován – nové věci jsou zajímavé a zábavné, což se nám líbí a přináší nám to radost. Ale mozek po chvíli upraví svou chemii tak, aby vyrušila efekty dané stimulace (tomuto jevu se říká tolerance), takže mozek jí potřebuje víc, abychom pocítili stejný efekt jako na začátku (závislost). Pokud se tak ale nestane, mozek nás donutí ji dodat nebo se začne “nudit” a je nucen vytvořit si vlastní stimulaci.
Právě v takových chvílích vstupuje do hry kreativita. Začneme přemýšlet a vymýšlet různé scénáře situací, návrhy vynálezů nebo způsoby, jak danou situaci, která nám očividně nevyhovuje, změnit. Nuda je nám totiž nepříjemná. Pravděpodobně je to jakýsi evoluční pozůstatek – kdysi dávno to bylo tak, že kdo se nudil a nic nedělal, byl často brzo zabit. Na tom, že nudu nemáme rádi, bylo postaveno několik aplikací – Vine, Instagram, Tiktok, Facebook a další. Kdykoliv se nudíme, stačí pouze vytáhnout telefon a shlédnout několikavteřinová videa nebo zábavné fotky.
Nuda ale otevírá dveře novým vynálezům, poskytuje čas na reflexi, vytváří prostor pro kreativitu a divergentní myšlení, zlepšuje mentální zdraví a dokonce zvyšuje altruismus. Pravděpodobně je to proto, že my lidé máme rádi cíle a hledáme v tom, co děláme, smysl. Když se nudíme, postrádáme obojí a můžeme to najít v dělání dobrých skutků. Nuda nám také pomáhá řešit problémy. Mozek často zpracovává informace, aniž bychom si toho byli vědomi. Najednou máme aha-moment, kdy nás konečně napadne řešení.
S nudou souvisí i koncept nestrukturované hry, což je sada aktivit, které si děti vytváří samy bez zásahu autorit a určí si samy své cíle, pravidla a limity. Má několik benefitů, od podpory sebevědomí po rozvoj sociálních kompetencí a mělo by jí být asi dvakrát více než strukturované hry. Nejčastěji vzniká, když se děti nudí
Na vztah nudy a kreativity existují důkazy založené na zajímavých experimentech, například:
Jak vidíte, nuda prospívá. Kdybychom se nenudili, zastavili bychom se v čase – neměli bychom potřebu vymýšlet nové a kreativní věci, protože bychom byli neustále zabaveni něčím jiným. Zkuste se tedy každý den nudit alespoň čtvrt hodiny. Nedělejte nic – dívejte se z okna, “zírejte” do zdi, nebo si vyberte aktivitu, u které nemusíte přemýšlet (skládání prádla, třídění něčeho podle barvy apod.). Pro nicnedělání je ideální čas na dovolené, kdy máte možnost zahodit telefon a být sám se sebou. Jak Platon jednou řekl, nápady jsou jako ptáčci poletující v naší mysli. Aby se usadili, musíme být úplně v klidu.
Prototýpci, zapsaný spolek
Nejedlého 373/1, Brno 638 00
IČO: 07855800
Číslo účtu: 2001590347/2010
info@prototypci.cz
Nejnovější komentáře