Aby se dětem dobře tvořilo

Před pár lety jsme začali do hloubky zkoumat jak to, že se někde dětem tvoří jako po másle, zatímco jinde to jde vážně ztuha. Působili jsme na různých školách a při volnočasových centrech a postupem času jsme si definovali parametry místa, kde děti rády tvoří. 

A byly to parametry docela jednoduché – dětem se dobře tvoří všude tam, kde:

  • se cítí bezpečně fyzicky, protože tvoření s sebou určité výzvy v této oblasti přináší
  • se cítí bezpečně sociálně, což by stálo za samostatný článek, protože to je ta nejdůležitější a zároveň pedagogicky nejtěžší disciplína
  • je dostatek času 
  • si mohou vybrat konkrétní pracovní místo nebo i relaxovat
  • nejsou nucené do konkrétní činnosti
  • není sterilní pořádek a kde nemají strach, že něco drahého zničí
  • je možné uschovat si svůj rozpracovaný projekt
  • je volně dostupný rozmanitý výtvarný a řemeslný materiál
  • se mohou na někoho obrátit o radu 
  • si mohou dohledat informace
  • na ně místo dýchne skrze zajímavý prostor, okolí nebo inspirativní lidi  

Když si projdete jednotlivé body, tak většinu z nich dokážeme s trochou snahy naplnit dětem doma. Větší problém je ale takové podmínky navodit ve škole nebo i ve středisku volného času. A protože ne každé dítě má doma zázemí, které jim umožní naplno využít jejich kreativní potenciál, začalo nás zajímat, jak by se taková místa dala vytvářet.  Jak při školách a střediscích volného času, tak třeba při knihovnách, komunitních centrech a obecních úřadech.  

Objeli jsme spoustu prostorů pro děti i dospělé a taky jsme se ponořili do hloubek internetu a lovili články o makerspaces – to jsou místa, kde probíhá fyzické, ale třeba i digitální tvoření. Každý makerspace může být jiný – jeden je spíš mechadílna, někde spíš výtvarničíte a někde třeba najdete sítotisk nebo si něco vytisknete na 3D tiskárně. Takové prostory už v ČR jsou. Máme je nakonec i v Brně – takový FabLab nebo Hobbylab jsou dobrým příkladem. Některé makerspace jsou zcela otevřené, některé mají jasně určené hodiny a fungují spíš workshopově – objednáte se na konkrétní aktivitu v určený čas.

Co ale chybí, jsou makerspace přizpůsobené a hlavně otevřené dětem. Najdete je v některých školách, při pár knihovnách nebo volnočasových centrech, ale málokdy jsou otevřené mimo výuku nebo kroužek tak, aby dítě mohlo přijít a samo si určit čas i činnost. Do většiny takových prostorů nemůžete jen tak přijít a použít nějakou mašinku nebo materiál samostatně (pod dohledem pochopitelně) a tvořit podle svého nápadu. 

Některé děti mají to štěstí, že takovou dílnu má jejich děda nebo táta, ale těch vážně není moc. Navíc se málokdy dostanou k celé šíři možností – tedy, aby byl na dosah šicí stroj, 3D tiskárna, počítač s grafickým programem, lupénková pila, plotr… Přitom přesně takové nástroje potřebujete, když se snažíte něco skutečného vyrobit a prototypovat. 

Kumst

Prototýpci  samozřejmě k vlastnímu makerspace směřovali, ale najít správný a dostupný prostor, sehnat jako malá neziskovka (která se nechce ponořit do velkých dotací) dostatek prostředků na vybavení a taky si vnitřně ujasnit, na co stačíme, to opravdu jednoduché nebylo.

Obešli jsme nespočet prostorů, zabydlovali se už skoro ve dvou, ale celé se to finálně poskládalo až v Kumstu, protože:

  • budova je v samotném centru Brna a přitom s přírodou na dosah, dostupné MHD a je v bezpečné oblasti 
  • prostor, který jsme dostali k dispozici je prostě nejlepší – výhled máme na Špilberk, je tam klid, místnost má skvělou velikost i členění 
  • inspiraci tady vdechnete, jakmile do budovy vstoupíte – jednak je to dáno celkově punkovým pojetím (hlavně v naší budově B), architektonickými a designovými prvky a zejména lidmi, které na chodbách potkáváte. Ten velký a členitý barák je plný zajímavých lidí a ateliérů – najdete tu návrháře, vizuální architekty, youtubera, podcastové studio, Zašívárnu, Kvítka v bytě, restaurátora nábytku, showroom s pletenými krásami… Zkrátka lidi, co se živí nebo se snaží živit vlastní tvorbou. Jejich cesta k tvoření je mnohdy vážně zajímavá a pro děti jsou obrovskou  inspirací a důkazem, že dělat to co mě baví je SUPER a že změnit svůj život můžete kdykoliv – i když to chce fakt máknout. Lidi, co tvoří a dovolí si jít vlastní cestou jsou pohodoví a vypadají fakt dost spokojeně – nám stačí jednou za měsíc půlhodinová beseda a kouzlo je tu:-)

Protocoolna

Ale teď k našemu prostoru. Naše dílna se jmenuje Protocoolna, což tak trochu odkazuje k dílně u dědy v kůlně, ale hlavně k pohodě a chillování – to slovíčko cool tam není jen na efekt:-) 

Naší touhou bylo vytvořit kreativní dílnu, která bude dětem otevřená pro jejich tvoření. Pro jejich nápady a kreativní touhy. Nabízíme jim toho hodně, ale ne všechno – to by se k nám ani nevešlo. Máme ale štěstí, že nemusíme  řešit náročnější digitální vybavení, protože opravdové stroje (plotr, řezačka, 3D tiskárna…) jsou o 3 patra níž v další pobočce FabLabu, která se brzy otevře. 

My jsme se zaměřili na kreativní stránku věci. Chtěli jsme vytvořit uvolněný, příjemný prostor, kde máte k volnému použití roztodivné vybavení – výtvarný a šicí materiál (s ostrými nůžkami:-)), látky, vlny, papíry, kartony, krabičky a různé papírové trubičky, vyřazené elektro, které se dá dál kuchat, ale také to, které ke kuchání určené není. Děti tu totiž mohou sáhnout po digitálních mašinkách jako je akční kamera, mikrofony, počítače nebo tablety se všemi myslitelnými programy na tvoření (grafika, 3D modelování, audio, video). 

Náš prostor nabízí 4 stoly pro fyzické (špinavé) tvoření (když pomineme zem, kde je to rozhodně dovoleno taky) – k těm se vejde až 24 dětí, 4 plně vybavená místa pro digitální tvoření a 2 chill zóny. Máme poličku plnou drobné techniky a knihovničku s inspirativními knížkami o kreativitě, tvoření, inovacích a vynálezech. 

Probíhat u nás budou pravidelné aktivity jako jsou kroužky, naše oblíbené víkendovky nebo příměšťáky. K  čemu se ale chceme časem dostat je, že děti přijdou kdykoliv po škole (nebo třeba místo školy – domškoláci jsou vítáni) a budou pracovat na svém  vlastním nápadu a projektu.  S individuální podporou nás dospěláků a s materiálem a nástroji, které mají na dosah. Někdy takové tvoření probíhá se skicákem u nás na peci, někdy na zemi při tvoření prototypu a někdy s tabletem v ruce.

A protože je prostor variabilní, snadno ho přeměníme na klasickou vzdělávačku, kde třeba ochytřujeme pedagogy a učíme je, jak s kreativitou zacházet.

Recy-upcy

Naše aktivity s dětmi a zejména dětské startupy vždy obsahují prvky recyklace, upcyklace a udržitelnosti. U některých projektů jde přímo o jejich nejdůležitější aspekt.

A tak jsme šli naprosto přirozeně cestou pořizování vybavení do dílny z druhé ruky. Většina věcí má za sebou příběh, nějaký ten šrám nebo opravu. U nás najdete jen velmi málo zařízení, která bychom koupili nové. Většinu našeho vybavení jsme ulovili na bazarech, v garážích, na půdách našich přátel a rodin a třeba taky v ReUse centrech. 

Art re use a Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR) k nám přihrálo exponáty z výstavy Urbania. Díky tomu máme v dílně naši vymazelnou a vychytanou chill zónu a spoustu techniky, o které jsme ani nesnili. 

I běžný kreativní materiál lovíme, kde se dá a primárně používáme věci darované a nechtěné – zkrátka takové, kterým můžeme vdechnout nový život a nebo které aspoň využijeme tzv. do mrtě.

Aktivity

A co se v Protocoolně odehrává? Zatím k nám chodí pravidelně dvě třídy dětí na pracovní činnosti a nepravidelně školní skupiny na projektové dny.

Na různé workshopy a akreditované kurzy k nám míří pedagogové – vybrat si mohou z otevřených kurzů DVPP nebo pro ně chystáme vzdělávací akce na míru. Obsahem školení je většinou kreativita, podnikavost a digitální technologie. Prostě to, co umíme nejlíp. 

Nejvíce ze všeho nám sedí volnočasové aktivity a pomalu ověřujeme i koncept otevřené dílny (zatím jeden den v týdnu). Od nového pololetí jsme vypsali spoustu víkendových workshopů, pravidelných kroužků nebo příměšťáků a už se nemůžeme dočkat nových prototýpků. 

V naší Protocoolně také spravujeme společně s dětmi náš eshop a moc se těšíme, že ho budeme postupně plnit dětskými výrobky.

A kam se chceme dostat a jaký je náš sen? Chceme  ještě větší a hlavně celodenně otevřený  prostor, kam mohou děti kdykoli přijít. A každému se dostane inspirace, materiál a respektující podpora při realizaci  vlastních nápadů. 

Dalším naším snem je začít více pracovat s rodiči a pořádat akce pro celé rodiny. Teď si ale asi  počkáme, až budou mít přece jen více času 🙂

…místo pro vaši kreativní raketku. Teprve teď je začneme vyrábět ve velkém:-) 

Previous Post

Malé kroky nás přibližují velkým cílům

Next Post

Proč trénujeme divergentní myšlení

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *

Scroll to top