Na rozvíjení kreativity a podnikavosti u dětí žádný jednoznačný návod neexistuje. Faktem je, že jako rodič můžete udělat hromadu věcí, kterými ji podpoříte nebo zabijete. A protože nám nejde o nějaké jednorázové výtvarné projekty, ale o aktivní postoj k životu, tak teď nedostanete rady na konkrétní druh plastelíny, ale obecná doporučení, která rozvíjí nejen kreativitu (resp. podnikavost), ale vaše dítko jako spokojenou lidskou bytost.

1. Vytvořte podmínky

Aby dítě mohlo být kreativní, potřebuje  vhodný prostor, nástroje a materiál. Není to raketová věda a nejde o nic nákladného – stačí běžné umělecké potřeby, přírodniny, papír, karton, krabice nebo třeba stavebnice jako je Kapla, Lego nebo Merkur. Mrkněte, jaký materiál si držíme doma my. Buďte připraveni na to, že kreativita generuje nepořádek a zkuste s tím být v pohodě. Netrvejte na tom, aby dítko hned uklidilo rozpracovaný projekt – raději vyhraďte místo, kde ho lze bezpečně uložit. Zároveň ale učte dítě, jak se o místo, materiál i nástroje starat.

2. Dejte šanci nudě

Překonejte své nutkání dítěti vyplňovat čas a organizovat mu celý den, víkend nebo prázdniny – nechte mu čas se nudit. Dítě se musí naučit svůj program kontrolovat samo a také si umět vystačit. Nuda je naprosto zásadní pro rozvoj vnitřní motivace, plánování času a hlavně uvědomění si vlastních zájmů a potřeb. Také zkuste omezit počet pravidel a spíše s dětmi diskutujte o hodnotách a vašich představách tak, aby si děti samy nastavily normy a pravidla, která vidí jako smysluplná. Tady doporučuji zajímavý TED Talk Adama Granta.

3. Inspirujte

Umožněte dítěti osobní kontakt s inspirativními lidmi. Takoví lidé mají zásadní vliv na probuzení zájmu o určitý obor. A uvědomte si, že největší vliv máte a budete mít vy. Pro své dítě jste vzorem a jestli mu chcete předat, že tvořivost a aktivita jsou dobrou životní strategií, pak to musí vidět u vás. Dělejte nové věci, poznávejte nová místa, neschovávejte se se svým tvořením, opravujte a vylepšujte. A hlavně, sdílejte svoje pocity při tvoření – zkrátka je nechte pochopit, proč vás to baví (a taky co vás třeba i nebaví).

4. Podporujte osobní zájmy

Pokud má vaše dítě o něco zájem, povzbuzujte ho a umožněte mu momentální vášeň rozvíjet. A to i v situaci, že zájmy často mění nebo je podle vašeho názoru nerozvíjí tím správným směrem. Je to normální – všechny děti jsou multipotenciální a pravděpodobně se jim bude hodit, aby jim to vydrželo co nejdéle viz. TED Talk Emily Wapnick. Je potřeba, aby si vyzkoušely spoustu věcí než poznají, co je opravdu baví a naplňuje. Nezrazujte je, ale na druhou stranu jim ani netajte, že je pro vás některé jeho představy těžké naplnit. Děti tak získají reálný náhled na vlastní potřeby a vlastní rozvoj pochopí jako investici časovou a finanční.

Na zájmy dětí nasedají jejich znalosti, kde zase není třeba mít strach z šířky na úkor hloubky. Do budoucna budou mít náskok právě lidé, kteří se budou schopní zorientovat v komplexním světě kolem nás. Předčasný tlak na specializaci může zarazit zvídavost.

5. Nebojte se reality

Děti se ve škole, v kroužcích a často i doma potkávají spíš s umělým světem (týká se to i her). Kontakt s realitou je ale něco, co je pro ně maximálně důležité. Nejen že je realita baví, ale pokud si ji propojí s učivem ve škole, tak si znalost zafixují a prohloubí. Všímejte si světa kolem sebe, dohledávejte informace a společně se bavte o problémech nebo možných vylepšeních. Nevyhýbejte se otázkám ze světa financí. Kolik co stojí a proč to tak asi je? Pokud si vypíchnete nějaký problém, který chcete řešit, dejte si na čas a pokuste se vymyslet několik scénářů řešení. Při realizaci si zkuste všímat nejen užitné hodnoty výtvoru, ale i společenského a ekologického dopadu, designu nebo marketingu. Realita je obvykle zatížena řadou limitů (finanční, řemeslné, časové), ale právě ty kreativitě prospívají.

6. Hrejte si a fantazírujte

Povzbuzujte fantazijní způsob myšlení a ptejte se dítěte „co by se stalo, kdyby …“. Zkoušejte generovat bláznivé nápady a společně vytvářet šílené příběhy. Hrejte s dětmi hry, ve kterých vstupují do různých rolí a které stojí právě na příbězích. Naplno se vložte do hry na obchodníky s reálnými, a ještě lépe s vlastními výrobky. Naučte děti, že pravidla her nejsou pevně daná a semtam je obměňte, zařaďte do nich něco bláznivého a společně se zasmějte.

7. Tvořte společně

Společné tvoření je skvělou příležitostí budovat pevný vztah. U řešení kreativního projektu poznáváme nejen své dítě, ale i sebe samotného. Proces tvorby nám do cesty přinese řadu překážek, na nichž se učíme hodnotě času, společnému naslouchání, práci s chybou, řešit konflikty, trpělivost… Vhodné jsou jak drobné, tak dlouhodobé a náročnější projekty. V takovém případě se snažte dát dítěti prostor na vlastní zkoušení (včetně chybování) a plnit roli průvodce, nikoliv šéfa. Některé děti nebudou mít nápady pro vlastní projekt, nebojte se přinést vlastní, ale nedivte se, pokud se uprostřed společného projektu dítě odpojí a začne tvořit samo. Přesně to přece chcete!

Ne všechny aktivity ale musí dělat děti společně s vámi. Malé zázraky se dějí i mezi sourozenci, s babičkou a dědou nebo v partě kamarádů.

8. Nechte jim kontrolu

Nestačí dětem vyhradit nějaký jasný prostor a čas na tvoření. Pokud jim obecně nepřiznáte právo na tvoření a ovlivňování své realiy a budoucnosti, těžko vybudíte kreativitu na povel. Děti potřebují držet kontrolu nad svým životem obecně. Přijmout zodpovědnost, určovat priority, samostatně se rozhodovat…

Hodně těžkou disciplínou je v dnešní době rozhodování. Máme málo, špatné nebo zase moc informací, neumíme je správně zhodnotit a pořád se po nás chce rozhodování. Domácí tvoření je skvělá příležitost trénovat rozhodování v bezpečném prostředí. Opět – bez toho, abyste jim rozhodování umožnili i v běžném životě to fungovat nebude.

9. Pomáhejte

I velmi samostatné a přirozeně kreativní děti potřebují semtam pomoc dospělého. Ideální je nevstupovat do dětských projektů příliš aktivně, ale spíš nabídnout pomoc v případě zádrhelu. Někdo potřebuje pomocnou ruku už v počáteční fázi – utřepat nápady, naplánovat projekt nebo sehnat materiál. V takovém případě si vystačíme s diskusí, s tužkou, papírem a počítačem. Časově i energeticky náročnější může být realizační fáze projektu, kdy děti potřebují pomoc poměrně často – nejčastěji proto, že nedisponují dostatečnými řemeslnými schopnostmi. Do jisté míry je přirozené, že děti naráží na své limity, nicméně pro mnohé (zejména kreativnější) děti je frustrující nebýt schopen sám dotáhnout svoje vlastní nápady. Přitom mnohdy stačí drobná pomoc nebo rada dospěláka.

10. Nehodnoťte – oceňujte

Neočekávejte od svého dítěte, že bude vytvářet něco, čím by vás nebo ostatní potěšilo. Vaše hodnocení nahraďte zájmem – pokud vás požádá o názor, všimněte si jedinečných aspektů jeho práce, ale nekritizujte. Ptejte se, co dítě k nápadu vedlo, jak se mu tvořilo nebo jestli by něco udělalo jinak. Oprostěte se od vlastních představ, jak by jejich dílo mohlo vypadat. Některé výtvory dětí jsou propracované a krásné, jiné triviální a nedotažené. Důležitá je aktivita a snaha proměnit nápad ve skutečnost – důraz na řemeslnou dokonalost může dítě zablokovat.

Dejte svému dítěti pocit, že ho vidíte jako kreativní bytost a že věříte v jeho schopnosti. Nesoustřeďte se ani tak na výsledek jeho práce, ale na proces – bude to mít pozitivní vliv na jeho sebevědomí. Všímejte si jeho pokroku, samostatnosti, schopnosti překonat překážky nebo dotáhnout projekt do konce. Právě takhle mu pomůžete budovat jeho sebevědomí a Grow Mindset.

11. Nenuťte je

Mějte na paměti, že naším cílem je v dítku probudit vnitřní motivaci – vnějším tlakem dítě učíte pravý opak, ačkoliv to myslíte dobře. Dřív nebo později by přijalo strategii, že je lepší počkat na vnější tlak a až pak něco dělat. Svoboda volby je naprosto klíčový aspekt, jak dítě buduje svoje sebevědomí a kontrolu nad životem viz. Dítě na vlastní pohon. Nedodělá svůj projekt? Skončí 100x ve fázi bláznivého nápadu? U dětí (a ruku na srdce, nejen u nich) je to normální. Snažte se je pochopit, věřte mu a dejte tomu čas – na všechno si přijde samo.

12. Nenechte ji ničit

Nejpopulárnější TED Talk všech dob se jmenuje Škola ničí kreativitu. Ken Robinson v něm popisuje, co dělá škola s kreativitou a jak snadné je ztratit ji při průchodu vzdělávacím systémem. Vybírejte pro své dítě taková prostředí, ve kterých bude jeho kreativita ničena co možná nejméně. Kde bude možné zažít i jiný než jasně organizovaný čas, předem přesně daný strukturovaný obsah nebo prostor pro vlastní realizaci.

13. Radujte se z chyb

Ukazujte svému dítěti, jak se sami vypořádáváte s chybami a selháními. Vyprávějte mu o lidech, kteří jsou všeobecně chápáni jako úspěšní, ale kteří si prošli obdobím selhání (pod heslem “fuck up night” najdete na youtube spoustu zajímavých příběhů). Učte své dítě, že je v pořádku, že se něco nedaří a proč stojí za to překonávat překážky způsobené vlastní chybou. Zásadní je postoj, že selhání není trvalý stav, dá se překonat a jde o přirozenou součást tvoření (a nakonec i života).  Zvyšujte důvěru, že i zcela bezvýchodné situace mají řešení a že se lze ze selhání zotavit.

14. Dotahujte

Dnešní děti mají velký problém u projektů vydržet a překonat drobné i větší zádrhele. Je opravdu těžké zároveň nenutit a současně cíleně dítě vést k dotahování. Obecně pomůže laskavá diskuse, podpora, pomoc s překonáním překážky. Všímejte si pokroků dítěte v oblasti dotahování a sami jim ukazujte, jak podobná místa překonáváte a že jen houževnatost vede k výsledku.

15. Vnímejte

Všímejte si zajímavých tvůrčích děl, vynálezů, kreativních lidí, různých oborů a technik. Upozorňujte dítě na běžné projevy kreativity, dohledávejte informace a povzbuzujte ho k diskuzi. Skvělé jsou galerie reálné, ale i ty virtuální – třeba na Pinterestu nebo Fleru. Aktivně se zajímejte o to, co děti zaujalo a proč. Jak tohle asi vzniklo? Líbí se ti to? Funguje to? Vylepšil bys něco?

16. Prožívejte

Nezapomínejte na prožitky a emoce – jsou pravým motorem kreativity. Právě zkušenosti, občasné riziko a zážitky, byť nejsou zcela pozitivní podněcují v dětech tvořivost. Umožněte je, zažívejte je a také se o nich bavte. Dobře poslouží i zážitky jiných – najdeme je třeba v domácí knihovničce (povinná literatura je tady samozřejmě Pipi dlouhá punčocha);-)

17. Pusťte je do digitálního světa

Digitální technologie jsou přirozenou součástí světa našich dětí. Ukažte jim, co na počítači děláte, řekněte jim, proč to pokládáte za smysluplné a také v čem vám jsou technologie na obtíž. Věřte svým dětem, že si dokážou čas strávený na mobilu nebo počítači regulovat samy. Nechte je dohledávat informace, zapisovat údaje do tabulky, upravit obrázek, vytvořit webovou stránku – nakonec kreativita se dnes neomezuje jen na fyzický svět. Atmosféra oboustranné důvěry je důležitá – děti vám samy ukáží, co v digitálním světě dělají.

18. Prodávejte

Jestli dítě bude mít chuť výrobky prodávat nebo rozdávat jako vánoční dárky, rozhodně ho nebrzděte. Naopak – podpořte ho, pomožte mu a zkuste to s ním – na školním jarmarku, na rodinné sešlosti nebo před barákem sousedům. Společně projděte Fler, všímejte si kvality, prezentace a ceny výrobků. Pak si přečtěte třeba článek Handmade byznys od Hanky Kopečné nebo zkuste nastavit cenu podle Krampolinky a jejího článku Stanovení ceny výrobku aneb tak za kolik?. Pokud se “podnikání” bojíte a nevěříte si, učte se to pomalu společně se svým dítětem. Nejste na tom existenčně závislí a jestli vám to k prodeji zabere 5 let, tak se nic nestane. Můžete si klidně několik let na obchodníky hrát – důležitá je cesta.

19. Važte si nápadů

Úplně praktické řešení je založit si obálku nebo fajnovou krabici, do které budete nápady přidávat. Nevyhazujeme nápady ani výsledky své tvořivosti – když už se nám nehodí, tak si je aspoň zdokumentujeme. Kdyby si dítě někdy v budoucnu přestalo věřit a cítilo se nedostatečně nápadité, máte důkazy, že to tak není:-)

20. Odpojte se

Teď to bude rodičovsky kruté – vaším cílem je dítě připravit na jejich samostatný život. Tudíž je navýsost vhodné, abyste se někdy z jejich tvořivosti vytratili a dali prostor i jiným. Naprosto skvělé jsou různé turistické oddíly, kde je dítě bez vás, je nuceno vyjít z komfortní zóny a spolupracovat s ostatními. Bez vás a samo za sebe.